POTOM ZNOVU PROMLUVILA MITRA A ŘEKLA:
CO NÁM POVÍŠ O MANŽELSTVÍ, MISTŘE?
A on odpověděl:
Spolu jste se zrodili a spolu buďte navždy.
Buďte spolu, dokud bílé perutě smrti nerozpráší vaše dny.
Buďte spolu i v mlčenlivé paměti Boží.
Ale ať jsou ve vaší pospolitosti prostory
a nebeské vánky tančí mezi vámi.
Milujte se navzájem, ale nečiňte si z lásky pouta:
nechť je láska spíše mořem, vlnícím se mezi břehy vašich duší.
Plňte si vzájemně své číše, ale nepijte z jediné číše.
Dávejte si vzájemně ze svého chleba,
ale nejezte vždy jen z téhož krajíce.
Zpívejte, tančete a radujte se spolu,
ale dopřejte jeden druhému, aby byl sám,
právě tak jako jsou samy struny loutny,
i když se všechny zachvívají stejnou melodií.
Dávejte si svá srdce, ale ne proto,
abyste si je vzájemně svěřovali do opatrování.
Neboť vaše srdce může obsáhnout jen ruka Života.
A stůjte při sobě, ale ne příliš blízko sebe:
neboť pilíře chrámu stojí odděleně
a dub neroste ve stínu cypřiše,
ani cypřiš ve stínu dubu.
autor je Chalil Džibrán libanonský křesťanský básník a spisovatel
